O našem sboru
Farní sbor českobratrské církve evangelické se sídlem v Telči
tam existuje teprve od roku 1965, jeho historie je však mnohem delší. Už na konci 19.stol. se do města postupně stěhovali evangelíci z bližšího i vzdálenějšího okolí a také z různých
krajů Čech a Moravy, nejen z Vysočiny, ale např. také až z Podkrkonoší. Ti se potom začali shromažďovat a vytvořili kazatelskou stanici reformované církve, jedné ze dvou, do nichž byli
uměle rozděleni čeští evangelíci. Mateřským sborem a tedy oficiálním střediskem obou církví na Telčsku byla Velká Lhota, od Telče 13 km vzdálená. Tyto tzv. toleranční sbory, utvořené
na konci 18.stol. po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. r.1781, se sloučily, jakmile po vzniku Československé republiky bylo konečně znovu dovoleno přímé navázání na odkaz
M.Jana Husa a J.A.Komenského. Vznikl tedy jediný sbor spojené Českobratrské církve evangelické; minulost dnes ve Velké Lhotě připomíná památkově chráněný Evangelický
toleranční areál se stálou expozicí „Česká reformace v evropském kontextu“. V Telči samé však došlo k faktickému spojení evangelíků obou církví už v r.1916, kdy se zde konaly
společné bohoslužby.
Počátkem dvacátých let se podařilo kazatelské stanici tehdy již ČCE v Telči zakoupit zrušený gotický kostel sv.Ducha, v němž po jeho odsvěcení bylo postupně skladiště a potom
městské divadlo. Kostel musel být pečlivě restaurován, protože mnoho významných stavebních prvků bylo zazděno a interiér pozměněn. Po citlivé rekonstrukci byl kostel slavnostně
předán svému účelu 23.11.1923. Od té doby je stále udržován a používán a těší se i zájmu návštěvníků Telče.
Kazatelská stanice žila poměrně intenzivním životem a měla se stát už počátkem čtyřicátých let samostatným sborem. Druhá světová válka ovšem tyto snahy narušila a poválečná doba
přinesla další změnu osídlením pohraničí, v daném případě oblasti kolem Slavonic. I tam se přistěhovalo mnoho evangelíků a tak konečně nově utvořený samostatný sbor měl v první
době své středisko právě tam.
Existence sboru s centrem v pohraničním území byla ovšem obtížná, sídlo bylo přeneseno do Telče právě v roce 1965 a Slavonice se potom staly kazatelskou stanicí. Mezi Telčí a
Slavonicemi leží ještě další kazatelská stanice Dačice, od počátku na přelomu 19. a 20. stol. spojená s Velkou Lhotou a později s Telčí.
Kromě kostela sv.Ducha má farní sbor své shromažďovací prostory v Telči také ve sborovém domě čp.21 na náměstí Zachariáše z Hradce. Konají se tam v zimě bohoslužby a průběžně
biblické hodiny, setkávání střední generace, konfirmační cvičení i vyučování náboženství.
V letech 1997-2006 tvořil farní sbor v Telči unii s farním sborem ve Velké Lhotě u Dačic (kazatelské stanice Telče: Dačice a Slavonice, kazatelská stanice Velké Lhoty: Valtínov). V rámci unie
těchto sborů byly umožněny také rekreační pobyty ve vlastních sborových objektech v Telči, Velké Lhotě, Slavonicích i Valtínově.
Od roku 2016 patří k FS ČCE Telč i část bývalého FS ČCE Velká Lhota u Dačic jako kazatelská stanice Velká Lhota u Dačic. Bývalá velkolhotecká kazatelská stanice Valtínov patří od 2016 pod FS ČCE Jindřichův Hradec.
|