střediska našeho farního sboru

Telč

Počátkem dvacátých let se podařilo kazatelské stanici, tehdy již ČCE, v Telči zakoupit zrušený gotický kostel sv.Ducha, v němž po jeho odsvěcení bylo postupně skladiště a potom městské divadlo. Kostel musel být pečlivě restaurován, protože mnoho významných stavebních prvků bylo zazděno a interiér pozměněn. Po citlivé rekonstrukci byl kostel slavnostně předán svému účelu 23.11.1923. Kazatelská stanice žila poměrně intenzivním životem a měla se stát už počátkem čtyřicátých let samostatným sborem. Druhá světová válka ovšem tyto snahy narušila a poválečná doba přinesla další změnu osídlením pohraničí, v daném případě oblasti kolem Slavonic. I tam se přistěhovalo mnoho evangelíků a tak konečně nově utvořený samostatný sbor měl v první době své středisko právě tam. Existence sboru s centrem v pohraničním území byla ovšem obtížná, sídlo bylo přeneseno do Telče v r.1965 a Slavonice se potom staly kazatelskou stanicí.

Dačice

druhé nejvýznamější středisko Jednoty bratrské na jihozápadní Moravě v 16. stol. Majitelem města byli evangelíci Krajířové z Krajku, které připomíná i renesanční věž tehdy evangelického kostela. Ve třicetileté válce byly Dačice z velké části vysídleny a zničeny.
evangelické dějiny Dačic

Slavonice

v 16. stol. převážně luterské německé obyvatelstvo, zejména soukeníci a představitelé dalších řemesel, vybudovalo dnešní památkový areál v centru města (bahatě zdobené štíty, sgrafita a medailony postav s biblickými výjevy a citáty). Jednotliví evangelíci ve městě existovali ještě na konci 17. stol.
Po 2. světové válce se první přistěhovalí členové, původem často z velkolhoteckého, ale i novoměstského sboru scházeli v pronajaté synagóze. Nájem byl později zrušen a zbýval pouze soukromý dům. Od r. 1968 máme vlastní střechu nad hlavou. Dnes může náš sborový dům se zahradou sloužit nejen bohoslužbám, práci s dětmi, ekumenickým setkáním, ale i rekreaci mnoha hostů, kteří se většinou rádi vracejí.

Velká Lhota u Dačic

Farní sbor z jihu Českomoravské vrchoviny patří mezi nejstarší evangelické sbory. Vznikl krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefe II. (1781), který umožnil alespoň trpěnou oficiální existenci dosud pronásledovaných evangelíků. V obci byla postavena modlitebna dle tolerančních předpisů, tj. bez věže a zvonů, s vchodem od postranní cesty a s malými okny, vzhledem připomínající stodolu. V modlitebně se více než 80 let shromažďovali střídavě evangelíci luterského (augsburského) a reformovaného (helvetského) vyznání. Tato zvláštní situace vznikla tím, že se téměř úplně evangelické vesnice v okolí Velké Lhoty, které se nepřestaly po celých sto padesát let ve skrytosti hlásit k české reformaci - husitství a jednotě bratrské, po tolerančním patentu ke svému vlastnímu vyznání přihlásit nesměly. Měly volit pouze mezi luterskou a reformovanou církví. Všichni, kteří výslovně neuvedli reformované vyznání, ať řekli cokoli, byli zapsáni jako luteráni. Tak se stalo i ve Velké Lhotě.
Většina ostatních tolerančních sborů se však ještě stačila přehlásit podle předběžné dohody k reformovaným. Ve vzdálené Velké Lhotě se o této možnosti dověděli pozdě. Většině se však přehlášení přece ještě podařilo, váhající menšina už zůstala luterskou. Tak byla postavena k původní luterské faře ještě další reformovaná. Po delší době, r. 1873, kdy po tzv. protestantském patentu bylo i evangelíkům dovoleno stavět kostely s věžemi, byl potom vybudován tzv. horní kostel. Z původní modlitebny se pak přístavbou stal tzv. dolní kostel. Tak vznikl v České republice ve venkovské obci ojedinělý a proto památkově chráněný doklad zvláštního historického vývoje. Celý areál je vlastnictvím ČCE, v níž se konečně r. 1918 směli znovu spojit uměle rozdělení evangelíci. Areálem provádí systém informačních tabulek; v tzv. horním kostele s rovněž památkově chráněnými varhanami z roku 1873, se konají koncerty a jiné akce. Je tam i výstava české reformace.
více o bývalém farním sboru ve Velké Lhotě

Bohoslužby se ještě konají

DPS Dačice

Dům s pečovatelskou službou (postavený v bývalé čtvrti Jednoty bratrské v Dačicích)

DD Budíškovice - Domov seniorů v roce 2019 přestěhován do areálu Nemocnice Dačice

Domov Důchodců v Budíškovicích byl umístěn v bývalém zámku a jehož součástí je i rozsáhlý zámecký park. Letos (LP 2009) slaví šedesát let od svého vzniku. Domov důchodců, někdy také domov odpočinku, je v zámku provozován od roku 1949. Od 1. února 2009 dochází k přejmenování domova na „DOMOV SENIORŮ“.
Jedná se o barokní čtyřkřídlou jednopatrovou stavbu na renesančních základech, severní křídlo zůstalo renesanční. Vchod tvoří mohutným kamenným portálem, kterým vstoupíme na čtvercové nádvoří, které je ze všech stran obklopeno arkádami. V přízemí jsou arkády otevřené, v patře pak zasklené. Uprostřed nádvoří je kašna. Na zámek navazuje park, poblíž se nachází zámecká obora s kapličkou.